Nenechat si všechno líbit. Pravidlo, kterým bychom se měli v partnerském vztahu řídit. Dojde-li k některému z následujících momentů, značí to nezdravý vztah. Hájení svých hranic je však v našich vlastních rukách!
Tolerance a bezbřehá láska jsou fajn. Existují však mantinely, za které ten druhý v partnerském vztahu prostě nemůže jít. Pokud se tak stane, pak už nejde o „zdravé partnerství“, ale o vztah s manipulátorem či uzurpátorem. A na ten bychom neměli přistoupit ani pro krásné modré oči.
Jestliže se naopak ani jeden z následujících bodů vašeho vztahu netýká, gratulujte si. Je vidět, že vaše soužití stojí na pevném základě. Vzájemné úctě a důvěře.
Vulgarity jako tabu
Je samozřejmé, že každý vyrůstal v jiném prostředí a je zvyklý na jiný způsob vyjadřování, komunikace. Ale bavme se o těch, pro které prokládat každé druhé slovo nepublikovatelným výrazem není normou. Vzájemná slušnost a úcta by měla být mezi partnery neměnnou hodnotou. Jakmile ve dvojici (byť v rozčilení) dojde na vulgární oslovení či urážku, už to není o lásce, ale o soupeření, ponižování. Což mezi muže a ženu, kteří se milují, nezapadá.
I tady platí – necháme-li si takové zacházení líbit jednou a rázně druhému neukážeme hranici, přes kterou nesmí zajít, jeho chování bude plynout dál ve stejném duchu. Než ztrácet úctu k sobě samému, raději odejít.
Stop projíždění telefonu
Ještě po dvaceti letech manželství od své druhé polovičky vyžadovat naprostý respekt soukromí, by bylo pošetilé. Už dávno jste ve společné domácnosti zvyklí, že být chvíli sami v koupelně nebo na záchodě je spíše svátek. Stále je tu ale jedno tabu, které bychom si měli uchovat i po zlaté svatbě.
A tím je soukromá korespondence. Pokud si to náš protějšek vyloženě sám nepřeje, neměli bychom mu bez jeho svolení pročítat zprávy v jeho telefonu. A to, ač jsme sebežárlivější a prahneme po tom, ověřit si tak například, zda je nám naše polovička věrná. A stejně to platí i naopak. Pokud je to nezbytně nutné, ověřujme jiným způsobem. Partnerství by mělo být založené na důvěře. Ta buďto je nebo není. Jestliže se z nějakého důvodu vytratí, vztah je s největší pravděpodobností stejně odsouzený k zániku.
Nejste fackovací panák
Fyzické napadání. Aby si někdo vyřizoval své případné spory se svým protějškem pěstmi, je nemyslitelné. Zvláště jde-li o toho silnějšího vůči slabšímu. A neakceptují se ani „úplně výjimečné“ šarvátky. Věty „Ale on je jinak moc hodnej,“ nebo „Stalo se to jen jednou – výjimečně – ruply mu nervy,“ opravdu nejsou namístě. V tomto případě být nekompromisní. Pryč od takového.
Že se to vůbec kdy stalo, svědčí o jediném – máte vedle sebe nebezpečného agresora. Kdykoli se to může opakovat a ještě stupňovat. A především – s kvalitním, hodnotným vztahem to nemá nic společného. Fyzické násilí do mileneckého či manželského poměru v žádném případě nepatří. To patří do ringu.