Evropa zažila v roce 2019 neobvykle horké léto. Meteorologické stanice ve Španělsku dokonce zaznamenaly nejvyšší teploty, jaké kdy v zemi v červnu byly. Lépe na tom nebyl ale ani červenec a srpen s vyššími než průměrnými teplotami a suchem. Díky tomu vodní nádrž odhalila španělský „Stonehenge„, který byl skrytý téměř 60 let.
Stáří Dolmenu z Guadalperalu, jak se mu říká, se odhaduje na 4000 až 7000 let. Znovuobjeven byl ve španělské provincii Cáceres. Sucho totiž způsobilo ústup řeky Tajo a uprostřed vodní nádrže Valdecañas se tak objevil nečekaný pohled na kruhový monument.
Megalitický pomník se skládá z více než 100 stojících žulových kamenů. Některé jsou až 1,8 metru vysoké a jsou uspořádány do kruhu o průměru 26 metrů. Pravděpodobně toto místo bylo používáno jako chrám, pohřebiště nebo jako obchodní místo. Bylo totiž původně umístěno na strategickém místě na břehu řeky. Dle archeologů bylo místo později vyplněno Římany.
Oblast byla ale v 60. letech minulého století zaplavena kvůli výstavbě přehrady Valdecañas, která dodává vodu a elektřinu do méně rozvinutých částí regionu.
Megalitický pomník se tak ocitl pod vodou. Špičky nejvyšších kamenů se někdy během léta objeví, když hladina klesne. V roce 2019 ale hladina vody klesla natolik, že se „poklad Guadalperalu“ po téměř 60. letech objevil v celé své kráse.
Po desetiletích pod vodou ovšem kameny začaly erodovat, některé praskly a jiné dokonce spadly. Skupina obyvatel z Peraleda de la Mata, města, kde se památník nachází, proto začala naléhat na španělskou vládu, aby přemístila kameny na bezpečnější místo, kde budou uchovány a studovány.
Online petici podepsalo více než 44 000 lidí. Vláda však společně se skupinou z university of Extremadura považovala přepravu za potenciálně škodlivou. Snahou tedy bylo udělit pomníku maximální ochranu, kterou může památka ve Španělsku mít. Díky loňským podzimním dešťům se hladina vody ve Valdecañas ale vrátila k normálu a přes veškeré úsilí je poklad Guadalperalu prozatím opět pod vodou.