Vědecký tým z jihokorejského KAIST přišel s objevem, který může zásadně změnit přístup k léčbě rakoviny. Nejde o ničení nádorových buněk, ale o jejich přeprogramování zpět do stavu zdravých. Klíčem je molekulární přepínač, který podle výzkumníků dokáže zvrátit osud rakovinné buňky, pokud ho vědci aktivují ve správný okamžik.
Jak informoval portál News-Medical, tým profesora Kwang-Hyun Cho popsal tento přelom v časopise Advanced Science. Vědci odhalili, že těsně před tím, než se zdravá buňka definitivně promění v rakovinnou, vstupuje do tzv. kritického přechodového stavu. V tomto krátkém období spolu v jedné buňce existují znaky zdraví i malignity.
Recent research from KAIST has developed a technology that can revert colon cancer cells to a state resembling normal cells without destroying them.
By creating a digital twin of the gene network for normal cell differentiation, scientists identified key molecular switches that… pic.twitter.com/czpUFPBFHv
— Pulse Nigeria (@PulseNigeria247) March 23, 2025
Tato „rozhodovací chvíle“ v buňce připomíná fyzikální jevy, jako když voda začne vařit přesně při 100 stupních. Právě tehdy může zásah pomocí molekulárního přepínače změnit další vývoj. Choův tým technologii otestoval na buňkách kolorektálního karcinomu a podle KAIST se jim podařilo navrátit jejich vlastnosti zpět k normálním.
K vývoji vědci využili výpočetní biologii a RNA sekvenování na úrovni jednotlivých buněk. Díky těmto datům vytvořili simulační modely a našli konkrétní molekuly, které přepínají mezi zdravým a nemocným stavem. „Objevili jsme molekulární přepínač, který dokáže vrátit osud rakovinné buňky zpět do normálního stavu,“ uvedl profesor Cho.
Na výzkumu se kromě KAIST podílela i Soulská národní univerzita. Právě ta dodala organoidy – laboratorně pěstované mini-nádory z buněk pacientů. Výzkum finančně podpořila korejská vláda a zdravotnické instituce.
Vědci věří, že tato metoda má potenciál pro vývoj nových typů léčby. Namísto agresivních terapií, které rakovinu ničí, by budoucnost mohla patřit šetrnému „přepnutí zpět“. Zatím jde o výzkum na buněčné úrovni, ale první výsledky vzbuzují velká očekávání.