Paleontologové v Argentině objevili fosilii obrovského dravého dinosaura, který měl zakrnělé končetiny jako Tyrannosaurus rex. Žádnou spojitost s tímto králem všech dinosaurů však neměl. Vědci se snaží vysvětlit účel krátkých předních končetin. Ty se zmenšovaly úměrně ke zvětšující se hlavě. Informovala o tom stanice BBC.
Paleontologický tým našel fosilii v severní Patagonii v Argentině. Děsivé zvíře pojmenovali jako Meraxes gigas. Měřilo na délku jedenáct metrů a vážilo čtyři tuny.
Nejedná se o neznámý druh, patří totiž do popsané skupiny gigantických dinosaurů Karcharodontosauridů žijících v období křídy před 145 až 66 miliony let.
Meet Meraxes gigas, the newest member of the carcharodontosaurid theropod radiation! Based on a well preserved skeleton, this giant carnivore was over 35 feet long and weighed around 9000 lbs. Published today in @CurrentBiology! Artwork (c) J. Gonzalez pic.twitter.com/zoqHGBLTQu
— Peter Makovicky (@PeteMakovicky) July 7, 2022
O jejich lebce, předloktí a chodidlech toho vědci příliš mnoho nevěděli. To ale změnila tato kompletní fosilie popsaná v časopise Current Biology, která zahrnovala téměř kompletní přední a zdaní končetinu s lebkou.
Výzkumníci s překvapením zjistili, že měli tito dinosauři zakrnělé přední končetiny oproti zbytku těla stejně jako T-rex.
Přestože měli Karcharodontosauridi zakrnělé přední pracky stejně jako slavnější predátor, jejich kostní struktura byla absolutně odlišná a zvířata neměla žádnou spojitost. Kromě toho se nikdy nepotkala. M. gigas vyhynul 20 milionů let před T-rexem.
Evoluční přezbrojování
Určit, čím se dinosauři živili, není snadné. Vědci fosilii objevili v oblasti Huincul. Žili zde menší predátoři a dlouhokrcí býložravci, jako byl gigantický argentinosaurus. Vzhledem k tomu, že zde kolem fosilií býložravců experti objevili zuby dravců, počítají s tím, že právě nimi se živili.
„Není náhoda, že obří býložravci a masožravci žili ve stejném prostředí. Jak se býložravci vyvíjeli s většími těly jako formou obrany, vyvíjeli se podle toho i masožravci, aby je mohli lovit. Byly to jakési závody ve zbrojení,“ řekl Juan Canale, vedoucí projektu z Paleontologického muzea Ernesta Bachmanna v argentinském Neuquénu.
Podle vědců měli předkové M. gigas menší hlavu a delší přední končetiny. Ty byly dříve důležité při lovu, ale postupem času dominovala hlava. Již dřívější výzkumy zjistili, že se menší paže vyvíjely s rostoucí hlavou.
Masožravci jako M. gigas a T-rex zabíjeli kořist masivní hlavou. Podle zkamenělin však tito dinosauři měli přední paže sice zakrnělé, avšak svalnaté. „Jsem přesvědčen, že měly nějakou funkci,“ cituje web BBC News Canela. Podle něj mohly sloužit jako opora při vstávání ze země či při páření.